Podle dostupných dat vzrostl průměrný starobní důchod za vlády premiéra Fialy na 21 094 korun, což je nárůst o 5 669 korun od Babišovy éry, kdy vykazoval průměr 15 425 korun a pouhý nárůst o 3 575 korun. Přestože čísla vypadají impozantně, je důležité zohlednit inflaci, která má zásadní vliv na skutečnou životní úroveň seniorů.
Důchody a inflace
Dle ČSSZ je však rozdíl v nominálních číslech klamný, jelikož nebere v úvahu rostoucí životní náklady, které se v roce 2022 zvedly o 15,1 % a v roce 2023 o dalších 10,7 %. To klade otazníky na skutečnou kupní sílu těchto příjmů pro důchodce.
Zatímco Fialova vláda zavedla tři mimořádné valorizace důchodů v letech 2022 a 2023, náklady na život včetně nájmů a potravin rostly stejným tempem, tudíž se reálný příjem seniorů nemusí zdaleka zlepšit tak, jak by to čísla mohla naznačovat.
Závěr: Co nám čísla opravdu říkají?
Ve srovnání s předchozími vládami, které přidávaly na důchodech jen 775, 952, 1 936 a 1 895 korun, je Babišův nárůst 3 575 korun a Fialův 5 669 korun významný. To však neznamená, že seniorům zůstává více peněz po započtení inflace. Je také zásadní oddělit reálná čísla od budoucích slibů, které mohou být politickou proklamací, ale nezaručují konkrétní zlepšení.
Konečně, kdo vnímá skokové nárůsty pouze jako pozitivní indikátor životní úrovně seniorů, měl by brát v úvahu širší kontext a dopady inflace, které mohou tuto realitu zcela změnit.
